Dopis z roku 1670

Když se Georg Maximilian, říšský hrabě z Lindelo a vládce nad územím, k němuž náležela i sv. Apolena, dozvěděl o zázracích uzdravující vody u zříceniny, věděl: Toto místo musí být zachováno!

Poutníci z blízka i daleka

Příběhy o uzdraveném podkováři Bartolomějovi a hostinském Sebaldovi se musely šířit jako požár. Nejen lidé z Čech, ale i z Bavorska a Horní Falce sem nyní proudili, aby využili vodu, která slepému Bartolomějovi navrátila zrak.

Hrabě činí rozhodnutí

Z hluboké oddanosti svaté Apoleně se hrabě rozhodl obnovit zchátralou kapli v lese z příjmů poutníků. Aby znovu nezchátrala, nařídil také, aby její údržba byla trvale zajištěna z příjmů jeho panství Přimda – nejen za jeho života, ale i pro všechny jeho následníky.

Rozhodnutí na dvě století

Dne 10. října 1670 požádal hrabě pražského arcibiskupa o povolení ke znovuvybudování a své rozhodnutí stvrdil podpisem a pečetí – slib, který kapli uchoval více než dvě století.